en

iconPotřeba informací u geriatrických pacientů po amputaci dolní končetiny

Marcela Zatloukalová, Renáta Zeleníková
Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Abstract

ZATLOUKALOVÁ, M. – ZELENÍKOVÁ, R. Informational needs of elderly patients after lower limb amputation. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2014, vol. 4, no. 2, pp. 78-86. Available on: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2014-rocnik-4/cislo-2/potreba-informaci-u-geriatrickych-pacientu-po-amputaci-dolni-koncetiny.

Aim: The aim of the study was to identify informational needs of elderly after lower limb amputation before discharge.

Methods: A descriptive cross-sectional study design was used to explore informational needs of elderly after lower limb amputation. A questionnaire was used to collect the data. It consisted of 3 standardised questionnaires (Present Visual Scale - PVAS, Future Visual Scale - FVAS, Patient Learning Need Scale - PLNS), 11 items regarding information specific for patients after lower limb amputation, and items regarding demographic data.

Sample: The study included 31 patients over 60 years after lower limb amputation hospitalized in the surgical department of selected hospital in Moravian Silesian Region from January to the end of October 2013.

Results: The mean value of the information need measured by PLNS scale was 142 points from total 200 points. The most important information were regarding possible complications, treatment, medication, lower limb care, prognosis, information regarding pain management and possible occurence of unexpected symptoms. Evaluation of the information need by PLNS scale did not depend on age, type of operation, length of hospitalization, time from operation and number of medication. Perception of the influence of the amputation on life at present life was ranked by patients as 85 points by PVAS scale from total 100 points. Perception of the influence of the amputation on life in future was ranked as 87 points on FVAS scale from total 100 points.

Conclusion: These finding can contribute to the development of teaching programs for patients after lower limb amputation before discharge.

Keywords: elderly, lower limb amputation, informational needs

Úvod

V souvislosti se stárnutím populace a stále stoupajícím počtem pacientů hospitalizovaných pro komplikace diabetu či ischemické choroby dolních končetin stoupá i riziko amputace dolní končetiny u pacientů vyššího věku. Léčba těchto komplikací je zpravidla velmi zdlouhavá, finančně nákladná a má značný vliv na psychický stav pacienta a jeho následné začleňování zpět do běžného života. I přes využití stále nových medicínských poznatků v léčbě diabetu, narůstá počet komplikací diabetu včetně syndromu diabetické nohy. Další progrese této komplikace si u řady pacientů vyžádá vysokou amputaci končetiny, jejíž počet má v České republice nepříznivý trend (Staffa, 2007). Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v roce 2012 evidováno 43 248 komplikací diabetické nohy, z toho 10 425 s amputací, co je potvrzení stoupajícího trendu ve srovnání s rokem 2005, kdy bylo evidováno celkem 40 402 případů diabetické nohy, z toho 7 859 s amputací (Zvolský, 2013, s. 5). Amputace dolní končetiny v jakémkoli rozsahu představuje silnou zátěžovou situaci spojenou se změnou obrazu těla, se změnou soběstačnosti a mobility, která má mnohdy dopad na sociální a ekonomickou situaci celé rodiny. U geriatrických pacientů se zpravidla lze setkat s obtížnější adaptací na nově vzniklou situaci.

Poskytování relevantních a konkrétních informací během hospitalizace patří mezi základní aspekty zdravotní péče. Zkracování doby hospitalizace nese s sebou potřebu důkladné edukace pacientů v oblasti péče o sebe sama po propuštění, a to v limitovaném čase. V rámci omezené doby poučení pacientů je potřebné zaměřit obsah edukace na nejdůležitější oblasti. Oblasti edukace, které jsou považovány za nejdůležitější z pohledu zdravotnických pracovníků, se mohou lišit od oblastí, které pacient pokládá za nejvýznamnější. Jacobs (2000, s. 13) na základě výsledků výzkumů uvádí jako evidentní, že pacienti považují za důležité odlišné oblasti informací, a to na základě důvodu přijetí a typu operačního zákroku.

I když je potřeba informací předmětem výzkumů u různých skupin pacientů – nejčastěji onkologických (Arraras et al., 2004; Posma et al., 2009; Rutten et al., 2005), problematika potřeby informací u geriatrických pacientů po amputaci dolní končetiny se v odborné literatuře objevuje spíše výjimečně a pouze okrajově. Dle etického kodexu Práva pacientů mají všichni pacienti právo na poskytnutí informací jasným, srozumitelným způsobem týkající se jejich zdravotního stavu, diagnózy, prognózy, léčby včetně možných rizik a příslušných alternativ. Poskytnutí těchto informací může vést ke snížení úzkosti, strachu, úlevě od bolesti, lepšímu hojení operační rány a může rovněž vést i ke snížení využívání služeb ze strany pacientů během jejich hospitalizace i po propuštění do domácího léčení (Henderson, Chien, 2004, s. 961).

Cíl

Cílem práce bylo posoudit potřebu informací u hospitalizovaných geriatrických pacientů po amputaci dolní končetiny před propuštěním do domácího léčení. Dále byly stanoveny další dílčí cíle.

  • Zjistit subjektivní vnímání vlivu amputace dolní končetiny na současný život geriatrického pacienta.
  • Zjistit subjektivní vnímání vlivu amputace dolní končetiny na budoucí život geriatrického pacienta.

Soubor

Základní soubor tvořili pacienti po amputaci dolní končetiny hospitalizováni na chirurgických odděleních vybrané nemocnice Moravskoslezského kraje od ledna do konce října roku 2013. Do výběrového souboru byli vybráni pacienti splňující tyto zařazující kritéria:

  • pacienti nad 60 let věku,
  • pacienti, u nichž byla provedena amputace dolní končetiny v bérci, pod kolenem či ve stehně (amputace prstů a metatarzální amputace do výzkumu nebyly zařazeny),
  • pacienti orientováni časem, místem, osobou,
  • pacienti, kteří byli před amputací dolní končetiny zcela soběstační, nezávislí na pomoci okolí,
  • pacienti souhlasící se zařazením do výzkumu,
  • pacienti, u nichž doba od provedení odnětí dolní končetiny nepřesáhla 6 měsíců,
  • pacienti, u nichž byla první hospitalizace zahájena od ledna do konce října roku 2013.

Vylučující kritéria:

  • opakovaná hospitalizace pro následné komplikace (v tom případě již pacienti nebyli znovu dotazováni a zařazeni do výzkumu).

Celkem bylo od ledna do října 2013 na chirurgických odděleních nemocnice, ve které výzkum probíhal, hospitalizováno 37 pacientů s amputací dolní končetiny. Zařazující kritéria splnilo a do výzkumného soboru bylo dále zařazeno 31 pacientů.

Charakteristika souboru

Ze všech 31 pacientů zařazených do souboru bylo 23 mužů a 8 žen. Nejvíce pacientů bylo ve věku od 60 do 65 let (n = 13). Většina pacientů bydlí v rodinném domě nebo bytě. Nejvíce pacientů (n = 20) mělo základní diagnózu diabetes mellitus. U 24 pacientů bude péče po propuštění z nemocnice zajištěna rodinnými příslušníky. Nejčetněji byly provedeny amputace ve stehně - u 15 pacientů, dále amputace v bérci u 10 osob a podkolenní amputace u 6 pacientů (tab. 1).

Tab. 1. Charakteristika souboru
Charakteristikan%Průměr PLNS škály
Pohlaví Muž 23 74,2 142
Žena 8 25,8 143
Věk 60-65 let 13 41,9 152
65-69 let 11 35,5 134
Nad 70 let 7 22,6 150
Vzdělání Základní 7 22,6 141
Střední odborné bez maturity 18 58,1 138
Střední odborné s maturitou 4 12,9 149
Vysokoškolské 2 6,5 167
Rodinný stav Svobodný 2 6,5 119
Ženatý/vdaná 16 51,6 147
Rozvedený 4 12,9 155
Vdova/vdovec 8 25,8 134
Žije s druhem 1 3,2 132
Péče po propuštění Rodinní příslušníci 24 77,4 148
Přátelé 1 3,2 157
Pečovatelka, ADP, LDN 5 16,1 103
Domov pro seniory 1 3,2 168
Typ bydlení Byt 13 49,1 147
Rodinný dům 13 49,1 140
Azylový dům, armáda spásy 1 3,2 105
Bez stálého bydlení 3 9,7 137
Základní diagnóza Ateroskleróza končetinových tepen 10 32,3 142
Diabetes mellitus 20 64,5 140
Poúrazová amputace 1 3,2 176
Typ amputace Ve stehně 15 48,4 139
Pod kolenem 6 19,4 128
V bérci 10 32,3 154
Délka hospitalizace Méně než tři týdny 14 45,2 142
Více než tři týdny 17 54,8 142
Doba od provedení operace Méně než dva týdny 19 61, 3 137
Více než dva týdny 12 38, 7 149
Počet chronicky užívaných léků Méně než pět léků 14 45,2 136
Více než pět léků 17 54,8 147

ADP – agentura domácí péče; LDN – léčebna dlouhodobě nemocných

Metodika

Pro dosažení cílů byla zvolena deskriptivní průřezová studie. Na sběr dat byla použita metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 3 standardizovaných dotazníků (PLNS – Patient Learning Need Scale, PVAS – Present Visual Analog Scale, FVAS – Future Visual Analog Scale), 11 položek zjišťujících informace specifické pro pacienty s amputací a položek zjišťujících demografické údaje.

Hodnocení potřeby informací bylo měřeno pomocí modifikované škály Patient Learning Need Scale (PLNS). Škála obsahuje 40 položek, přičemž každá položka prezentující konkrétní potřebu je hodnocena na stupnici od 1 – žádný význam do 5 – velmi důležité (Redman, 2003, s. 15-17). Celkové skóre může dosáhnout 40-200 bodů, přičemž vyšší skóre znamená vyšší význam informací pro pacienta před propuštěním (Redman, 2003, s. 15). Škála byla přeložena z angličtiny do češtiny profesionálním překladatelem a klinickým pracovníkem. Slovo „illnes“ bylo místo slova „nemoc“ v položkách dotazníku PLNS pro účely tohoto výzkumného šetření nahrazeno pojmem amputace dolní končetiny, čímž vznikla modifikovaná verze dotazníku. Modifikovaná PLNS škála byla dále doplněna o 11 specifických položek týkajících se potřeby informací vztahující se k amputaci dolní končetiny. Položky obsahovaly dotaz na důležitost informací v následujících oblastech: péče o operační ránu, bandáže a převazy pahýlu, přesuny mimo lůžko, vhodná obuv, užívání kompenzačních pomůcek, udržení stability, přivolání pomoci v případě nutnosti, následná kontrola. Specifické položky (nazvané Škála potřeby informací po amputaci – AMPS) byly doplněny na základě studia odborné literatury a konsenzu odborníků.

Hodnocení vnímání vlivu amputace na současný život pacienta bylo měřeno pomocí jednopoložkové škály Present Visual Analog Scale (PVAS). Hodnocení vnímání vlivu amputace na život pacienta v budoucnosti bylo měřeno jednopoložkovou škálou Future Visual Analog Scale (FVAS). Obě škály (PVAS a FVAS) měří vliv onemocnění na život pacienta na stupnici od 0 – žádný vliv po 100 – největší vliv (Bubela et al., 1990). Pro účely tohoto výzkumného šetření bylo v dotazníku slovo „onemocnění“ nahrazeno spojením „amputace dolní končetiny“ a tedy škály měřily vliv amputace na současný a budoucí život pacientů. Dotazník byl dále doplněn o položky zjišťující demografické a klinické charakteristiky pacientů, jako jsou pohlaví, typ bydlení, diagnóza, druh operačního zákroku apod.

Organizace výzkumu

V prosinci roku 2012 bylo provedeno pilotní ověření připraveného dotazníku, kdy byl dotazník testován u několika vybraných pacientů. Na základě zpětné vazby od pacientů byla upravena formulace některých položek. Samotný výzkum probíhal od ledna 2013 do konce října 2013 na chirurgických odděleních vybrané nemocnice. Dotazníky byly vyplňovány v průběhu hospitalizace pacientů. Zdrojem informací byl konkrétní pacient a dokumentace pacientů. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo přibližně 1 hodinu a většina pacientů vyžadovala pomoc při vyplnění.

Zpracování dat

Základní charakteristiky souboru byly zpracované popisnou statistikou (průměr, směrodatná odchylka, rozpětí a relativní četnosti). Pro statistické srovnání proměnných byl použit Studentův t-test a chí-kvadrát test (χ2). Za statisticky významnou byla považována hladina významnosti 5 % (p = 0,05). Data byla zpracována statistickým programem Statistica verze 9 (StatSoft).

Etické aspekty a konflikt zájmů

Výzkumné šetření probíhalo se souhlasem vedení nemocnice a příslušného pracoviště. Pacienti byli o účelu výzkumu informování a poskytli souhlas se zařazením do výzkumu. Všichni byli ujištěni o zachování anonymity údajů. Autoři si nejsou vědomi žádného konfliktu zájmu. Práce vznikla v rámci diplomové práce.

Výsledky

Vnímání vlivu amputace na současný a budoucí život

Vnímání vlivu amputace na současný život pacienta bylo hodnoceno pomocí škály PVAS (Present Visual Analog Scale). Průměrný počet bodů celého souboru činil 84,84 bodů, kdy 100 představuje nejvyšší možný počet bodů, tj. největší možný vliv amputace na současný život. Vnímání vlivu amputace na budoucnost pacienta bylo zjišťováno pomocí škály FVAS (Future Visual Analog Scale). Průměrný počet bodů celého souboru činil 87,26 bodů z celkového možného počtu 100 bodů (tab. 2).

Tab. 2. Celkové výsledky použitých škál
Použitá škálaPrůměrné celkové skóre (SD)Min. - Max.
Present Visual Analog Scale (PVAS) 84,84 (18,77) 40 - 100
Future Visual Analog Scale (FVAS) 87,26 (15,91) 50 - 100
Patient Learning Need Scale (PLNS) 141,87 (27,08) 74 - 200
Postamputation Patient´s Information Need Scale (AMPS) 45,84 (9,96) 23 - 55

Potřeba informací zjišťována pomocí škály PLNS (Patient Learning Need Scale) byla celým souborem hodnocena v rozmezí 74 - 200 bodů (vyšší počet bodů znamená vyšší potřebu informací), průměrně 141,87 body a Škála potřeby informací po amputaci (AMPS) v rozmezí 23-55 bodů (vyšší počet bodů znamená vyšší potřebu informací), průměrně 45,84 body, z čehož lze usuzovat, že informace týkající se pooperační péče včetně péče o ránu a rehabilitace jsou vnímány jako velmi důležité (tab. 2).

Závislost mezi použitými škálami

Statisticky významný vztah byl zjištěn mezi škálami PVAS a FVAS, kdy míra korelace byla velká. Znamená to, že pacienti, kteří hodnotili vliv amputace na současný život jako velký, měli rovněž tendenci hodnotit vliv amputace na budoucnost jako významný. Další statisticky významné střední korelace byly zjištěny mezi škálami PLNS a AMPS (tab. 3).

Tab. 3. Korelace mezi škálami (Spearman Rho)
 PVASFVASPLNSAMPS
PVAS 1,000      
FVAS 0,937** 1,000    
PLNS 0,022 0,0733 1,000  
AMPS -0,112 -0,069 0,477** 1,000

** Korelace je signifikantní na hladině významnosti 0,01

Hodnocení potřeby informací u pacientů po amputaci dolní končetiny

Nejvyšším skóre, tj. jako nejdůležitější byly souborem pacientů hodnoceny informace týkající se možných komplikací (průměrně 4,55±0,68 a 4,35±0,75 bodů), vlivu amputace na další život (4,52±0,89) a budoucnost (4,42±0,85). Vysoce hodnoceny byly rovněž informace týkající se léčby, medikace, zvládání bolesti, péče o dolní končetiny (tab. 4).

Při posuzování vnitřní konzistence modifikované PLNS škály dosáhl Cronbachův alfa koeficient hodnotu 0,94, co dokazuje spolehlivost škály z tohoto hlediska na 94 %.

Tab. 4. Položky modifikované PLNS škály s nejvyšším skóre
Abych se o sebe doma postaral, je pro mě důležité abych věděl:Průměr*SDMin. - Max
Jaké komplikace mohou nastat v důsledku amputace dolní končetiny. 4,55 0,68 3-5
Jak amputace dolní končetiny ovlivní můj život. 4,52 0,89 1-5
Jak amputace dolní končetiny ovlivní moji budoucnost. 4,42 0,85 2-5
Jak poznám, že dochází ke komplikaci. 4,35 0,75 3-5
Jaký je záměr léčby. 4,29 0,94 1-5
Jaké jsou možné vedlejší účinky mého léčení. 4,19 0,98 2-5
Jak se mám zachovat pokud se objeví neočekávané příznaky. 4,13 0,99 1-5
Proč bych měl/a užívat veškeré léky. 4,13 1,02 1-5
Jak mám zvládnout bolest. 4,10 1,01 1-5
Kdy mám užít každý lék. 4,06 1,18 1-5
Kdy mám přestat užívat jednotlivé léky. 4,03 1,02 2-5
Co mám dělat při výskytu nežádoucího účinku léku. 4,00 1,03 2-5
Jak se mám správně starat o své nohy. 3,97 1,20 2-5

*od 1 –  málo důležité do 5 – velmi důležité

Specifické informace týkající se pooperační péče, rehabilitace a následné kontroly vnímali pacienti jako velmi důležité, což dokládá vysoké bodové ohodnocení jednotlivých položek (tab. 5).

Tab. 5. Hodnocení položek Škály potřeby informací po amputaci (AMPS)
Abych se o sebe doma postaral, je pro mě důležité abych věděl:Průměr*SDMin. -Max.
Jak mám pečovat o operační ránu. 4,39 0,95 1-5
Jak mám používat vozík. 4,32 1,17 1-5
Kdy a kam mám přijít na kontrolu. 4,29 0,78 3-5
Jak se mám přesunout z židle do křesla. 4,26 1,32 1-5
Jak se mám přesunout z postele na židli. 4,23 1,38 1-5
Jak si mám přivolat pomoc. 4,23 1,06 1-5
Jak mám provádět bandáže pahýlu. 4,19 1,05 1-5
Jak mám udržet stabilitu. 4,16 1,21 1-5
Jak často provádět převazy pahýlu. 4,13 1,09 1-5
Jak mám chodit o berlích. 4,06 1,36 1-5
Jakou obuv mám používat. 3,58 1,65 1-5

*od 1 – málo důležité do 5 – velmi důležité

Na základě výsledků statistických testů (Studentův t-test a chí-kvadrát test) se nepotvrdil vliv věku (p = 0,109), délky hospitalizace (p = 0,95), typu zákroku (p = 0,541), doby od provedení operačního zákroku (p = 0,228) ani množství užívaných léků (p = 0,257) na potřebu informací u pacientů po amputaci dolní končetiny.

Diskuse

Potřeba informací o možných komplikacích

Výsledky provedené studie přináší důležitá zjištění o potřebě informací u pacientů po amputaci dolní končetiny jako východisko pro edukaci pacientů. Pacienti po amputaci dolní končetiny podle výsledků naší studie za nejdůležitější považují informace o možných komplikacích v důsledku amputace dolní končetiny, vlivu amputace na jejich život a informace týkající se péče o operační ránu, jak používat vozík, jak se přesunout z židle do křesla a z postele na židli. Potřeba informací týkající se komplikací u pacientů po amputaci je důležitá i pro jiné skupiny pacientů. Pacienti se obávají možných komplikací, a proto vyžadují informace potřebné k prevenci komplikací a včasnému rozeznání komplikací. Předchozí studie, i když zaměřené na jiné skupiny pacientů, přináší podobné výsledky. Soubor 83 čínských pacientů po chirurgické operaci ve věku od 15 do 93 let, průměr 46,8 let (Henderson, Chien, 2004, s. 963) za nejdůležitější považoval informace týkající se možných komplikací. Ve finské studii (Johansson, Hupli, Salanterä, 2002) u souboru 212 ortopedických pacientů po artroplastice kyčelního kloubů byly za nejdůležitější rovněž označeny informace týkající se komplikací.

Informace týkající se komplikací se ukazují jako významné i pro pacienty po propuštění z nemocnice. Dokazuje to soubor 45 pacientů ve věku 18-76 let (průměr 38,8) po operaci apendektomie a cholecystektomie v době do 10 týdnů po propuštění, který mezi nejvýznamnější informace považuje informace týkající se komplikací hned za informacemi o tom, jaké fyzické aktivity po operaci lze vykonávat a jak pečovat o operační ránu (Jacobs, 2000, s. 15)

Pro soubor pacientů po amputaci dolní končetiny byly také významné informace týkající se medikace, léčby a denních aktivit.

Faktory ovlivňující potřebu informací

Výsledky naší studie nepotvrdily vliv věku, délky hospitalizace, typu zákroku na potřebu informací u pacientů po amputaci dolní končetiny. Výsledek může být ovlivněn malým souborem. I když výsledky naší studie neprokázaly statisticky významný vliv demografických charakteristik na potřebu informací, podle přehledové studie finských autorů (Suhonen, Leino-Kilpi, 2006, s. 10) věk, pohlaví, vzdělání a zaměstnání ovlivňují potřebu informací. Např. ženy nad 60 let, pacienti s nižším vzděláním a v důchodu mají vyšší potřebu informací. Ženy jsou podle závěrů studií méně spokojené s poskytnutými informace ve srovnání s muži. Spokojenost se dále zvyšuje s věkem. Nejméně spokojeni bývají pacienti mladšího věku. Jako významná se ukazuje potřeba informací u geriatrických pacientů.

Ve studii Bubela et al. (1990a, s. 25) byl prokázán vliv pohlaví na potřebu informací, přičemž vyšší potřebu informací měly ženy. V našem souboru byl rozdíl skóre PLNS škály mezi muži a ženami nepatrný (tab. 1). V kanadské studii byl prokázán statisticky signifikantně vyšší průměr PLNS škály u pacientů s onkologickým onemocněním (Bubela et al., 1990a, s. 25). Průměrné skóre PLNS škály (167) u pacientů s onkologickým onemocněním bylo až o 25 bodů vyšší než průměrné skóre PLNS škály u našeho souboru pacientů po amputaci. Vliv vzdělání na potřebu informací prokázala studie Johansson et al. (2002, s. 637), kde nižší vzdělání bylo spojeno s vyšší potřebou informací.

Validita a reliabilita škály PLNS

Ve studii byla použitá škála PLNS. Tato škála prokázala dobrou vnitřní konzistenci (0,94). V kanadské studii (Jacobs, 2000, s. 15) byla potvrzená rovněž dobrá vnitřní konzistence škály (Cronbachův alfa koeficient 0,89), stejně jako ve studii Bubela et al. (1990b, s. 1186) v souboru 301 pacientů (Cronbachův alfa koeficient 0,95) nebo ve studii Johansson et al. (2002, s. 637) v souboru 212 pacientů (0,96). Obsahová validita původní 50 položkové škály PLNS byla publikována ve studii Bubela et al. (1990b, s. 1184), stejně jako konstruktová validita, kdy faktorová analýza ukázala sedm faktorů škály: medikace, aktivity běžného života, stav, sledování, léčba a komplikace, zlepšení kvality života a péče o kůži.

Vliv amputace na současný a budoucí život

Vnímání vlivu amputace na současný a budoucí život bylo zjišťováno pomocí jednopoložkových škál PVAS a PFAS. Amputace má dle souboru pacientů po amputaci dolní končetiny výrazný vliv na jejich současný a budoucí život. Jak lze vzhledem na závažnost amputace předpokládat, náš soubor pacientů hodnotil vliv amputace na život vyšším průměrným počtem bodů, než bylo hodnocení souboru 301 pacientů (z toho 167 s maligním onemocněním) interního a chirurgického oddělení (Bubela et al., 1990a, s. 25). Průměrné bodové ohodnocení PVAS škály v této studii bylo 67 bodů a FVAS škály 59,6 bodů, přičemž pacienti byli ve věku od 18 do 80 let. Po provedení amputace dolní končetiny zpravidla pro pacienty nastává nová situace, na kterou je třeba se adaptovat. Pacienti, kteří si uvědomují, že amputace ovlivní jejich život, potřebují informace nevhynutné k zvládnutí nové náročné životní situace.

Poskytování informací u pacientů před propuštěním

Pooperační a následná péče o pacienty po amputaci je velmi náročná a vyžaduje mnoho trpělivosti jak ze strany pacienta, jeho příbuzných, tak ze strany zdravotnického personálu. Znalost problematiky pomáhá poskytovat kvalitní péči o geriatrické pacienty po amputaci dolní končetiny, lépe pochopit a uspokojovat jejich potřeby a předcházet komplikacím.

Závěry studií o poskytování informací v důležitých oblastech péče chirurgickým pacientům jsou dle autorů Suhonen a Leino-Kilpi (2006, s. 13) nekonzistentní. Věnování zvýšené pozornosti potřebě informací u pacientů před propuštěním do domácího léčení snižuje nejistotu pacientů, zlepšuje kontrolu pacientů nad jejich zdravotním stavem, compliance s léčbou a ulehčuje proces propuštění pacienta do domácí péče.

Potřeba informací u geriatrických pacientů po amputaci dolní končetiny je individuální a mění se v závislosti na aktuálním zdravotním stavu pacienta. Poskytnutí informací může u pacientů vést ke snížení úzkosti, strachu, úlevě od bolesti a především k rychlejšímu návratu do běžného života. Dle Nemcové (2010, s. 30) edukace zvyšuje spokojenost, zlepšuje kvalitu života, zajišťuje kontinuitu péče, snižuje úzkost, efektivně snižuje komplikace nemocí a jejich výskyt, podporuje adherenci k léčebnému plánu, napomáhá nezávislost pacienta v aktivitách každodenního života, podporuje a posiluje pacienty, aby se stali aktivními účastníky při plánování péče.

Z výsledků studie vyplývá, že pacienti vnímají jako nejdůležitější informace týkající se komplikací. Edukace pacientů po amputaci dolní končetiny před propuštěním do domácího léčení by měla obsahovat informace o možných komplikacích, jak je rozeznat a jak jim předcházet, dále informace, jak pečovat o operační ránu, jak se přesunout z lůžka do křesla. Výsledky této studie mohou být užitečné i pro sestry v klinické praxi. Škálu PLNS lze použít jako nástroj na posouzení potřeby informací v obecné rovině jak v institucionálním, tak v domácím prostředí. Škála AMPS může být použita jako nástroj na posouzení potřeby specifických informací u pacientů po amputaci dolní končetiny.

Limitace

Hlavní limitací studie je nízký počet participantů a také výběr souborů pacientů z jedné nemocnice, co neumožňuje generalizaci výsledků. Nízký počet pacientů neumožňuje testovat psychometrické vlastnosti škály PLNS v českém kontextu.

Implikace pro praxi a další výzkum

Výsledky studie poskytují doporučení pro obsah, který by měl být součástí edukace pacientů. Během hospitalizace by se podávané informace měly zaměřit na oblasti týkající se především léčby, faktorů souvisejících s nemocí, medikace, péče o operační ránu, výhledu do budoucna a informace týkající se komunitní péče. Před propuštěním pacienta ze zdravotnického zařízení jsou to především informace týkající se komplikací, možného výskytu neočekávaných příznaků a zvládnutí bolesti. Instrukce musí být individualizované s ohledem na potřeby a životní styl každého jednotlivého pacienta. Pacienti dále vyžadují informace o tom, jak rozeznat případné komplikace a jak jim předcházet, jak pečovat o operační ránu.

Z výsledků výzkumu vyplývají doporučení pro další výzkum. Aby bylo možné výsledky zobecnit, je potřebné studii zopakovat s větším souborem pacientů po amputaci dolní končetiny, dále je možné rozšířit soubor pacientů i na jiné skupiny pacientů na chirurgických a jiných odděleních. Zajímavé by byly výsledky zjištění od pacientů po propuštění z nemocnice, které informace považují za nejdůležitější. Kromě potřeby informací lze zjišťovat i spokojenost s poskytnutými informacemi v rámci hospitalizace.

I když ve zkoumaném souboru byla prokázaná dobrá vnitřní konzistence škály, měly by být provedeny další studie s větším počtem pacientů ověřující psychometrické vlastnosti PLNS škály v českém kontextu.

Závěr

Informace týkající se možných komplikací se pro pacienty ukazují podle výsledků naší studie stejně jako z výsledků ostatních studií jako nejdůležitější. Výsledky předkládané studie mohou přispět k zlepšení obsahu edukace pacientů po amputaci dolní končetiny. Obsah edukace by měl být zaměřen také na nejdůležitější oblasti z hlediska pacientů. Cíleně zaměřená edukace může zvýšit spokojenost pacientů s poskytovanou péčí. PLNS škála může být využívaná jak u hospitalizovaných pacientů, tak u pacientů v komunitě. U pacientů v domácí péči lze zjišťovat, jak důležité by byly pro ně informace před propuštěním do domácí léčby. Další studie by měly být zaměřeny na použití dotazníku u jiné skupiny pacientů, příp. u většího počtu pacientů po amputaci dolní končetiny.

Seznam bibliografických odkazů

ARRARAS, J. I. et al. 2004. Development of a questionnaire to evaluate the information needs of cancer patients: the EORTC questionnaire. In Patient Education and Counseling, 2004, vol. 54, no. 2, pp. 235-241.

BUBELA, N. et al. 1990a. Factors influencing patients´ informational needs at time of hospital discharge. In Patient Education and Counseling, 1990, vol. 16, no. 1, pp. 21-28.

BUBELA, N. et al. 1990b. The Patient Learning Needs Scale: reliability and validity. In Journal of Advanced Nursing, 1990, vol. 15, no. 10, pp. 1181-1187.

HENDERSON, A. – CHIEN, W-T. 2004. Information needs of Hong Kong Chinese patients undergoing Surgery. In Journal of Clinical Nursing, 2004, vol. 13, no. 8, pp. 960-966.

JACOBS, V. 2000. Informational needs of surgical patients following discharge. In Applied Nursing Research, 2000, vol. 13, no. 1, pp. 12-18.

JOHANSSON, K. – HUPLI, M. – SALANTERÄ, S. 2002. Patients’ learning needs after hip arthroplasty. In Journal of Clinical Nursing, 2002, vol. 11, no. 5, pp. 634–639.

NEMCOVÁ, J. 2010. Moderná edukácia v ošetrovateľstve. In NEMCOVÁ, J. – HLINKOVÁ, E. et al. Moderná edukácia v ošetrovateľstve. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2010, s. 11-32.

POSMA, E. R. et al. 2009. Older cancer patients' information and support needs surrounding treatment: An evaluation through the eyes of patients, relatives and professionals. In BMC Nursing, 2009, vol. 8, no. 1, pp. 1-15.

REDMAN, B. K. 2003. Measurement tools in patient education. New York: Springer Publishing Company, 2003. 474 p.

RUTTEN, L. J. F. et al. 2005. Information needs and sources of information among cancer patients: a systematic review of research (1980–2003). In Patient Education and Counseling, 2005, vol. 57, no. 3, pp. 250–261.

STAFFA, R. 2007. Může pedální by-pass jako metoda zastavit nárůst počtu amputací dolních končetin v ČR? In Česká společnost hepato-pankreato-biliární chirurgie [online]. 2007. [cit. 2014-03-15]. Dostupné na internetu: http://www.hpb.cz/index.php?pId=07-4-05.

SUHONEN, R. – LEINO-KILPI, H. 2006. Adult surgical patients and the information provided to them by nurses: a literature review. In Patient Education and Counseling, 2006, vol. 61, no. 1, pp. 5-15.

ZVOLSKÝ, M. 2013. Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2012. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky č. 24. ÚZIS ČR. [online]. 2013. [cit. 2014-03-15]. Dostupné na internetu: http://www.uzis.cz/rychle-informace/cinnost-oboru-diabetologie-pece-diabetiky-roce-2012.

Kontakt

Bc. Marcela Zatloukalová
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU
Syllabova 19
703 00 Ostrava – Zábřeh
Česká republika
e-mail: m.zat@seznam.cz

Prijaté: 11. 5. 2014
Akceptované:
3. 7. 2014