en

pdf icon Důvody chybějící, přidělované a nedokončené ošetrovatelské péče

Dominika Kalánková*, Daniela Bartoníčková**, Katarína Žiaková*
* Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovateľstva
** Univerzita Karlova v Prahe, 2. lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství

Abstract

KALÁNKOVÁ, D. – BARTONÍČKOVÁ, D. – ŽIAKOVÁ, K. Reasons for missed, rationed and unfinished nursing care. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2019, vol. 9, no. 2, pp. 62-69. Available on: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2019-rocnik-9/cislo-2/duvody-chybejici-pridelovane-a-nedokoncene-osetrovatelske-pece.

Aim: To identify the reasons for the occurrence of the missed, rationed and unfinished nursing care phenomenon for effective planning of the strategies related to its prevention.

Background: The assumption of the reduction or elimination of the occurrence of the missed, rationed and unfinished nursing care phenomenon in the nursing practice environment is determination and awareness of the reasons for its presence.

Methods: The contribution has the character of a narrative literature review. The search was performed in PubMed and ScienceDirect databases in the period from May 2019 to July 2019. A total of 28 studies were analysed.

Results: We identified significant reasons for the occurrence of the phenomenon of missed, rationed and unfinished nursing care. These were related mainly to the organisational aspects of the healthcare facility, labour and material resources, as well as to the communication and teamwork, but also the management itself and characteristics of nurses and patients.

Conclusion: Many of identified reasons for the occurrence of the phenomenon fall within the competence of the healthcare facility management, from the line to the top, mainly because nurses influence few of them as direct providers of nursing care at the micro-level decision-making processes. Management may operate with identified reasons through the finding the appropriate way of the solution thus contribute to the overall higher job satisfaction of nurses but also to the provision of more quality nursing care as well as to the improvement of the functioning of the workplace.

Key words: reasons, nursing, missed care, rationed care, unfinished care

Úvod

Problematika chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče se v posledních letech stává mezinárodně řešeným fenoménem vyvěrajícím především z prohlubujícího se nedostatku sester, který s sebou přináší fatální hrozby týkající se kvality poskytované péče a s tím i úzce spjaté problematiky narušené bezpečnosti pacientů (Kalánková, Kurucová, Žiaková, 2019). Publikace týkající se zmíněného multidimenzionálního fenoménu exponenciální řadou narůstají a terminologie mezi jednotlivými pojmy, navzdory odlišným konceptuálním definicím, teoretickým rámcům a měřícím nástrojům, bývá mnohdy zaměňována (Jones, Hamilton, Murry, 2015; Kalánková, Kurucová, Žiaková, 2019). Abychom tyto pojmy ozřejmili, v případě nedokončené ošetřovatelské péče se jedná o běžný jev vyskytující se v podmínkách akutní péče, který je popisován jako aktivity ošetřovatelské péče, které sestry nemohly udělat pro své pacienty (Jones, Hamilton, Murry, 2015). Přidělovanou ošetřovatelskou péči definovali Schubertová et al. (2007) jako neprovedení nezbytných ošetřovatelských opatření pacientům z důvodu nedostatku ošetřovatelských zdrojů (personálních; časových; mix-způsobilostí – rozložení personálu v konkrétní službě dle rozsahu kompetencí). Nástroje pro nedokončenou a přidělovanou péči jsou formulovány tak, aby jimi bylo možné identifikovat ošetřovatelské činnosti, nikoliv však dílčí důvody přispívající k výskytu fenoménu. Chybějící péče vychází z konceptuálního modelu Kalischové, Landstroma a Hinshawové (2009) a bývá označována jako každá ošetřovatelská aktivita nezbytná pro pacienta, která není provedena, či je při procesu poskytování péče závažně opožděna. Standardizovaným nástrojem pro měření chybějící péče je MISSCARE Survey, kterým lze identifikovat nejen ošetřovatelské aktivity, ale především i důvody této péče (Kalisch, Williams, 2009). Jedná se tedy o jediný nástroj přímo demaskující prostřednictvím podloženého sběru dat důvody vzniku chybějící ošetřovatelské péče. V případě přidělované a nedokončené péče lze tyto důvody odhalit na základě kvalitativně provedených studií. Soudobá literatura poskytuje důkazy o všudypřítomné povaze fenoménu chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče, která představuje značnou hrozbu týkající se bezpečnosti pacientů. Vzhledem k potencionálním problémům, které může při poskytování ošetřovatelské péče působit, by na ni měl být v literatuře kladen větší důraz (Recio-Saucedo et al., 2018). Domníváme se, že prostřednictvím vytyčených již identifikovaných důvodů podílejících se na vzniku fenoménu chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče a zavedením náležitých opatření lze v praxi přispět k jeho redukci, či úplné eliminaci.

Cíl

Na základě literárního přehledu identifikovat a poukázat na jednotlivé důvody vzniku fenoménu chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče pro efektivní naplánování strategie vztahující se k prevenci jeho vzniku.

Metodika

Předložená studie má charakter narativního literárního přehledu. Vyhledávání bylo realizováno ve dvou databázích a to PubMed a ScienceDirect. Tyto databáze byly využity vzhledem k jejich dostupnosti v instituci, ve které byla studie realizována. Vyhledávání probíhalo od května 2019 do července 2019 a bylo realizováno prostřednictvím předem stanovených klíčových slov: důvody, chybějící péče, přidělovaná péče, sestry, nedokončená péče, ošetřovatelská péče s použitím Booleanovských operátorů „AND“ a „OR“. Vyhledávání bylo limitováno kritérii výběru, kterými byly jazyk (anglický, český, slovenský) a plnotexty, avšak nebylo limitováno vyhledávacím obdobím. Vyhledáno bylo celkem 163 studií (PubMed 114, ScienceDirect 49), po odstranění duplicitních článků jich bylo využito následně 129. Literární přehled byl zpracovaný pomocí schématu PRISMA (Schéma 1). Studie jsme zařadili do další analýzy v případě, že splňovaly stanovená zařazovací kritéria a to a) empirická studie, b) zaměření na ošetřovatelskou péči, c) zaměření na důvody chybějící, přidělované a nedokončené péče. Vyřazovacími kritérii byly: přehledové články, případové studie, editoriály. Celkově bylo do analýzy zahrnuto 28 studií. Extrakce údajů byla realizována prostřednictvím tabulkového procesoru Microsoft Excel, který obsahoval následující informace: autor, rok, krajina, cíl, dizajn, výzkumný soubor, velikost vzorku, participanti, sběr údajů, analýza údajů, koncept a hlavní výsledky. Údaje byly zpracovány prostřednictvím metody obsahové analýzy se záměrem naplnění cílu naší studie.

Schéma 1 Vyhledávací strategie s cílem identifikace jednotlivých důvodů vzniku fenoménu chybějící, přidělované, nedokončené ošetřovatelské péče dle doporučení PRISMA.

Výsledky

V souvislosti s provedeným literárním přehledem jsme se v rámci práce zaměřili na jednotlivé důvody chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče (tab. 1). Tyto odhalené důvody vytyčovaly oblasti týkající se organizačních aspektů zdravotnických zařízení, personálního a materiálního zabezpečení, komunikace a vztahů na pracovišti, managementu a podpory, ale i charakteristik ze stran sester a pacientů. Vzhledem k obšírnosti výroků byly v následujícím textu uvedeny pouze nejvýznamnější z nich, zbylé lze shlédnout v tabulkové části práce.

Organizační aspekty zdravotnického zařízení byly identifikované ve vícero kvalitativních, ale i kvantitativních studiích. Jedním z nejvýznamnějších důvodů spadající pod tuto oblast je autory udáváno narušení denní rutiny (John et al., 2016; Kalisch, Gosselin, Choi, 2012; Tubbs-Cooley et al., 2015), přičemž dle mnohých z nich se nejčastěji jednalo o telefonáty, žádosti návštěv či nevyhnutelné diskuze s jinými zdravotnickými pracovníky ohledně zdravotního stavu pacientů. V souvislosti s tímto úzce souvisí i další důvod, kterým je nedostatek času sester na realizaci ošetřovatelských aktivit (Kalisch, 2006; Tubbs-Cooley et al., 2015; Vryonides et al., 2015). Dalšími identifikovanými důvody v této oblasti jsou například také velký počet nezkušeného personálu na jedné službě (John et al., 2016; Kalisch, 2006) a celkově vyšší pracovní zátěž (Al-Kandari, Thomas, 2009; Winters, Neville, 2012).

Co se týče oblasti personální zabezpečení, bylo prokázáno, že nedostatek personálů je celosvětový problém. Mezi udávanými důvody jej však nezpůsobuje pouze nedostatek sester (Al-Kandari, Thomas, 2009; Henderson et al., 2017; Kalisch, 2006), ale i nedostatek pomocného a / anebo administrativního personálu (Gravlin, Bittner, 2010; Maloney, Fencl, Hardin, 2015). Dalšími důvody zapříčiňujícími celkový nedostatek personálu byly uváděny například vysoká fluktuace (Kalisch, Gosselin, Choi, 2012), neefektivně delegované úlohy mezi sestrami (Kalisch, 2006; Kalisch, Gosselin, Choi, 2012), ale i neadekvátní mix způsobilostí (Papastavrou, Andreou, Efstathiou, 2014; Verall et al., 2015). Mezi dalšími argumenty byly udávány také realizace výkonů sestrami, které spadaly mimo jejich kompetenční rámec (Al-Kandari, Thomas, 2009; John et al., 2016; Maloney, Fencl, Hardin, 2015), ale i nepřítomnost sester, či „ošetřovatelů“ v dané chvíli na oddělení (Zeleníková, Gurková, Jarošová, 2019).

Důvody, týkající se oblasti materiálního zabezpečení oddělení / pracoviště podepisující se na incidenci chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče, zahrnovaly především celkově nedostatečné materiální zabezpečení pracoviště (Cho et al., 2016; Kalisch et al., 2013; Winters, Neville, 2012).  Avšak ale i nedostatek léčiv k zabezpečení péče (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Hernandéz-Cruz et al., 2017; Maloney, Fencl, Hardin, 2015) a nouze o vhodně udržované pomůcky (Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Verall et al., 2015; Willis et al., 2015) zde byly udávány.

Pod důvody pro oblast komunikaci a vztahů v souvislosti s výskytem fenoménu chybějící, přidělované, nedokončené ošetřovatelské péče spadaly neadekvátní, respektive neefektivní komunikace mezi sestrami a lékařským zdravotnickým personálem (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; Hernandéz-Cruz et al., 2017), ale i obecná neadekvátní týmová spolupráce (Kalisch, Tschannen, Lee, 2012). Bylo prokázáno, že problémy činí nedostatečná, ale i neefektivní komunikace v ošetřovatelském týmu (Kalisch, Gosselin, Choi, 2012; Papastavrou, Andreou, Efstathiou, 2014; Tubbs-Cooley et al., 2017). Specificky zde bylo identifikováno jako problematické selhání komunikace mezi sestrami a praktickými sestrami (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Gravlin, Bittner, 2010), či zdravotnickými asistenty (Willis et al., 2015). Významným důvodem bylo také nedostatečné předávání služeb mezi sestrami (John et al., 2016; Kalisch, 2006; Kalisch, Gosselin, Choi, 2012; Kalisch, Tschannen, Lee, 2012).

Důvody týkající se managementu a podpory zahrnovaly zejména neefektivní vedení ze strany vedoucí sestry, a to vzhledem k udávané její nepřítomnost na oddělení a pro nedostatečné ošetřovatelské dovednosti, stejně tak jako pro nedostatečné chápání chodu oddělení (Kalisch, Gosselin, Choi, 2012). Mezi další důvody spadala také nedostatečná emocionální podpora sester, a to především ze strany ostatních členů týmu (Kalisch, Gosselin, Choi, 2012; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Tubbs-Cooley et al., 2017), ale i od sester manažerek (Gravlin, Bittner, 2010; Papastavrou, Andreou, Efstathiou, 2014; Vryonides et al., 2015; Winters, Neville, 2012). Sestry manažerky selhávaly nejen v nedostatečné emocionální podpoře sester, ale i v nedostatečné podpoře vztahů mezi jednotlivými zaměstnanci (Kalisch, Tschannen, Lee, 2012). Poslední důležitou neuspokojivou součást důvodů incidence fenoménu v oblasti managementu a podpory tvořila neuspokojivá administrativní subvence (Phelan, McCarthy, Adams, 2017).

Další identifikované důvody spadaly pod oblast charakteristik sester a vztahovaly se například k vlastním zvykům sester při poskytování ošetřovatelské péče, popírání sester, že péče nebyla poskytnutá (Kalisch, 2006), ale i k preferenci aplikování biomedicínského modelu v klinické praxi (Vryonides et al., 2015). Kalischová (2006) identifikovala i tzv. syndrom „toto není moje práce“, s čímž souvisela i nevědomost sester týkající se rolí a zodpovědnosti zdravotnických asistentů. Vzhledem k tomu, že sestry často nedůvěřují zdravotnickým asistentům při realizaci ošetřovatelských výkonů, a raději pracují samy bez přestávky, to můžeme označit za jednu z důležitých příčin incidence chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče (Kalisch, Gosselin, Choi, 2012). Dalšími důvody pak byly nedostatečné zkušenosti sester (Tubbs-Cooley et al., 2017), nedostatečná kvalifikace (Verall et al., 2015), ale i třeba nekonzistentní vzdělávání sester v rámci škol a univerzit, což se přímo promítá do poskytování ošetřovatelské péče a do variací v její kvalitě (Henderson et al., 2017).

Nejvýznamnějším důvodem z oblasti charakteristik pacientů byl identifikován neočekávaný nárůst v počtu pacientů (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Maloney, Hardin, Fencl, 2015; Gravlin, Bittner, 2010), který mívá často za následek neefektivní obsazenost lůžek, ale i následný nedostatek místa pro pacienty (Al-Kandari, Thomas, 2009; Kalisch, 2006, Kalisch et al., 2011). S neočekávaným nárůstem pacientů souvisí i změny v intenzitě péče o pacienty ve smyslu jejího navýšení (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; Verall et al., 2015), což lze označit za další identifikovaný důvod. Dalšími významnými důvody byly i akutní zhoršení zdravotního stavu pacientů (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; Papastavrou et al., 2016), či náročné příjmy a propouštění pacientů (Bragadóttir, Kalisch, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; Maloney, Fencl, Hardin, 2015), které však bývají často neovlivnitelné ošetřovatelskými zásahy. Stále častější nárůst požadavků pacientů na péči, stejně jako i požadavky a stížnosti ze strany rodinných příslušníků, ale i nárůst VIP pacientů (Al-Kandari, Thomas, 2009; Verall et al., 2015; Vryonides et al., 2015) patří mezi důvody týkající se nezabezpečení ošetřovatelských aktivit.

Tab. 1. Přeled důvodů cybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče
Důvody cybějící, přidělované a nedokončené péče
Organizační aspekty
Narušení denní rutiny (Jon et al., 2016; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Tubbs-Cooley et al., 2015; Verall et al., 2015; Winters, Neville, 2012)
Nedostatek času (Kalisc, 2006; Tubbs-Cooley et al., 2015; Vryonides et al., 2015)
Očekávání versus realita – dokumentovaní péče (Verall et al., 2015)
Náročnost dokumentovaní péče (Verall et al., 2015)
Velký počet nezkušenéo personálu na jedné službě (Jon et al., 2016; Kalisc, 2006)
Výměna ošetřovatelskéo personálu za asistenty osobní péče, kteří přebírají kompetence, které nespadají do jejic kompetenčnío rámce (enderson et al., 2017)
Náročná služba (Jon et al., 2016)
Celková pracovní zátěž (Al-Kandari, Tomas, 2009; Winters, Neville, 2012)
Počet předepsanýc intravenózníc a intramuskulárníc léčiv (Al-Kandari, Tomas, 2009)
Klarifikovaní lékařskýc indikací (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Omezené možnosti řešení konkrétníc situací vztaujícíc se ke zdravotnímu stavu pacientů spolu s dalšími zdravotnickými profesionály (Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014)
Nedostatečná regulace poskytovatelů středoškolskéo vzdělávání – praktické sestry v kontextu rovnoměrnéo rozložení (enderson et al., 2017)
Personální zabezpečení
Nedostatečný počet personálu (Co et al., 2016; Gravlin, Bittner, 2010; enderson et al., 2017; ernandéz-Cruz et al., 2017; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Kalisc, 2006; Maloney, Fencl, ardin, 2015; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Papastavrou et al., 2016; Papastavrou, Andreou, Eftstaiou, 2014; Pelan, McCarty, Adams, 2017; Verall et al., 2015; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016; Zeleníková, Gurková, Jarošová, 2019)
Vysoký počet pacientů na jednu sestru (Al-Kandari, Tomas, 2009; enderson et al., 2017; Jon et al., 2016; Kalisc, 2006; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Tubbs-Cooley et al., 2015)
Nízký počet pomocnéo a/anebo administrativnío personálu (Gravlin, Bittner, 2010; enderson et al., 2017; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Maloney, Fencl, ardin, 2015; Tubbs-Cooley et al., 2017; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016; Zeleníková, Gurková, Jarošová, 2019)
Fluktuace zaměstnanců (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Neefektivně delegované úloy mezi sestrami (Kalisc, 2006; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Mix způsobilostí (Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014; Verall et al., 2015)
Vynecání služeb z důvodu onemocnění – nedostatečný počet personálu (Kalisc, 2006; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Winters, Neville, 2012)
Realizace výkonů spadajícíc mimo kompetenční rámec sester (Al-Kandari, Tomas, 2009; Jon et al., 2016; Maloney, Fencl, ardin, 2015)
Sestra, resp. ošetřovatel není na oddělení přítomný anebo je nedostupný (Zeleníková, Gurková, Jarošová, 2019)
Materiální zabezpečení
Nedostatečné materiální zabezpečení pracoviště (Co et al., 2016; ernandéz-Cruz et al., 2017; Jon et al., 2016; Kalisc, 2006; Kalisc et al., 2013; Kalisc, Landstrom, isnaw, 2009; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014; Tubbs-Cooley et al., 2015; Valles et al., 2016; Verall et al., 2015; Willis et al., 2015; Winters, Neville, 2012)
Cybějící léky (Bragadóttir, Kalisc, 2018; ernandéz-Cruz et al., 2017; Jon et al., 2016; Kalisc, 2006; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Kalisc et al., 2011; Kalisc, Tscannen, Lee, 2012; Maloney, Fencl, ardin, 2015; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Winsett et al., 2016)
Nedostatek vodně udržovanýc pomůcek (Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Verall et al., 2015; Willis et al., 2015)
Komunikace a vztay
Neefektivní komunikace v ošetřovatelském týmu (Co et al., 2016; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Kalisc et al., 2013; Kalisc, Lee, 2010; Valles et al., 2016; Winters, Neville, 2012)
Napětí anebo selání komunikace s lékařským zdravotnickým personálem (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; ernandéz-Cruz et al., 2017; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Tubbs-Cooley et al., 2017)
Vztay a konflikty s lékaři (Kalisc, Tscannen, Lee, 2012; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014)
Týmová spolupráce (Kalisc, Tscannen, Lee, 2012)
ierarcický typ vztaů na pracovišti (Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014)
Absence kolektivní orientace (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Neadekvátní orientace nově přijatéo personálu (Kalisc, 2006)
Nedostatečná komunikace v ošetřovatelském týmu (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014; Tubbs-Cooley et al., 2017; Zeleníková, Gurková, Jarošová, 2019)
Předávání služeb  (Kalisc, 2006; Kalisc, Tscannen, Lee, 2012; Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Jon et al., 2016; Tubbs-Cooley et al., 2015; Willis et al., 2015)
Selání komunikace mezi sestrami a praktickými sestrami (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010)
Nedostatečná komunikace mezi sestrami a zdravotnickými asistenty (Willis et al., 2015)
Management a podpora
Neefektivní metody určování počtu personálu (Verall et al., 2015)
Neefektivní vedení ze strany vedoucí sestry (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Sestra manažerka – nepřítomna na oddělení, nedostatečné ošetřovatelské dovednosti, nedostatečné cápání codu oddělení (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Vyvíjení tlaku na nové sestry realizovat výkony, které nespadají do jejic kompetenčnío rámec (Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014)
Nedostatečná podpora ze strany ostatníc členů týmu (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Tubbs-Cooley et al., 2017)
Nedostatečná podpora ze strany sester manažerek (Papastavrou, Andreous, Efstatiou, 2014; Gravlin, Bittner, 2010; Vryonides et al., 2015; Winters, Neville, 2012)
Nedostatečná podpora vztaů na pracovišti (Kalisc, Tscanen, Lee, 2012)
Nedostatek administrativní subvence (Pelan, McCarty, Adams, 2017)
Charakteristiky pacientů
Akutní zoršení stavu pacientů (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; enderson et al., 2017; Jon et al., 2016; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Papastavrou et al., 2016; Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014; Tubbs-Cooley et al., 2015; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016)
Závažnost stavu pacientů (Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014)
Neočekávaný nárůst v počtu pacientů (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; enderson et al., 2017; ernandéz-Cruz et al., 2017; Kalisc et al., 2011; Kalisc, Tscannen, Lee, 2012; Maloney, Fencl, ardin, 2015; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Papastavrou et al., 2016; Pelan, McCarty, Adams, 2017; Tubbs-Cooley et al., 2015; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016)
Neefektivní obsazenost lůžek (Al-Kandari, Tomas, 2009; Kalisc et al., 2011; Kalisc, 2006; Winters, Neville, 2012; Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015)
Změny v intenzitě péče o pacienty v době služby (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; Kalisc, Landstrom, insaw, 2009; Kalisc et al., 2011; Kalisc, Tscannen, Lee, 2012; Papastavrou et al., 2016; Pelan, McCarty, Adams, 2017; Tubbs-Cooley et al., 2015; Verall et al., 2015; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016)
Náročné příjmy a propouštění pacientů (Bragadóttir, Kalisc, 2018; Gravlin, Bittner, 2010; enderson et al., 2017; Maloney, Fencl, ardin, 2015; Papastavrou et al., 2016; Tubbs-Cooley et al., 2015; Willis et al., 2015; Winsett et al., 2016)
Překlady pacientů (Moreno-Monsiváis, Moreno-Rodríguez, Interial-Guzmán, 2015; Verall et al., 2015)
Neplánované příjmy pacientů (Kalisc, 2006; Verall et al., 2015; Winters, Neville, 2012)
Narůstající požadavky /VIP pacienti/, požadavky rodiny, stížnosti rodiny (Al-Kandari, Tomas, 2009; Kalisc, 2006; Papastavrou, Andreou, Efstatiou, 2014; Verall et al., 2015; Vryonides et al., 2015)
Charakteristiky sester
Zvyky (Kalisc, 2006)
Popírání sester, že ošetřovatelská péče nebyla realizována (Kalisc, 2006)
Ztráta umánnío aspektu péče/preferování biomedicínskéo modelu (Vryonides et al., 2015)
„To není moje práce“ syndrom (Kalisc, 2006)
Nevědomost sester týkající se rolí a zodpovědností zdravotnickýc asistentů (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Nedůvěra sester při realizaci ošetřovatelskýc výkonů zdravotnickými asistenty (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Práce bez přestávky (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Nedostatečné zkušenosti sester s používáním nástrojů, s realizací výkonů, s legislativou (Tubbs-Cooley et al., 2017)
Nedostatečná kvalifikace (Verall et al., 2015)
Nedostatečná konzistence v používání komunikačníc pomůcek (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Preference písemnéo převzetí služby než osobnío (Kalisc, Gosselin, Coi, 2012)
Odmítnutí poskytnutí péče (Jon et al., 2016)
Nekonzistentní vzdělávání sester v rámci škol a univerzit (Enderson et al., 2017)

Závěr

Z domácích i zahraničních studií je možné identifikovat široké spektrum důvodů podílejících se na výskytu chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče.

V rámci studie jsme vyzdvihli oblasti chybějící, přidělované, nedokončené ošetřovatelské péče, pod které spadaly její jednotlivé důvody. Vyselektujeme-li pak důvody, které byly autory nejvíce udávány, lze tvrdit, že na incidenci fenoménu se podílí především nedostatečné materiální zabezpečení pracoviště, změny v intenzitě péče o pacienty v době služby, neočekávaný nárůst v počtu pacientů, akutní zhoršení stavu pacientů, ale i třeba chybějící léky. Největší hrozbu však vzhledem k incidenci nalezených studií činí celkový počet personálu. Fatální důsledky tohoto nedostatku kulminují po celém světě, negativně ovlivňují bezpečnost pacientů, ale i kvalitu poskytované péče.

Na základě provedené přehledové studie můžeme konstatovat, že pouze málo z identifikovaných důvodů incidence fenoménu chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče jsou na mikroúrovni rozhodovacích procesů ovlivnitelné sestrami v praxi.  Většina z nich spadá do kompetencí managementu zdravotnického zařízení, od liniového až po vrcholový. Management na základě identifikovaných důvodů může prostřednictvím nalezení vhodného způsobu řešení s danými uváděnými výroky pracovat a přispět tak k poskytování kvalitní a bezpečné péče. Bohužel ne všechny oblasti však může zabezpečit pouze management. K nalezení východiska týkající se problematiky personálního zabezpečení je nutné zapojení vnitrostátně především ministerstva zdravotnictví, ale i ostatních zemí světa.

Seznam bibliografických odkazů

AL-KANDARI, F. – THOMAS, D. 2009. Factors contributing to nursing task incompletion as perceived by nurses working in Kuwait general hospitals. In Journal of Clinical Nursing, 2009, vol. 18, no. 24, pp. 3430-3440.

BRAGADÓTTIR, H. – KALISCH, B. J. 2018. Comparison of reports of missed nursing care: Registered nurses vs. practical nurses in hospitals. In Scandinavian Journal of Caring Sciences, 2018, vol. 32, no. 3, pp. 1227-1236.

CHO, E. et al. 2016. Nurse staffing level and overtime associated with patient safety, quality of care, and care left undone in hospitals: A cross-sectional study. In International Journal of Nursing Studies, 2016, vol. 60, pp. 263-271.

GRAVLIN, G. – BITTNER, N. P. 2010. Nurses’ and nursing assistants’ reports of missed care and delegation. In Journal of Nursing Administration, 2010, vol. 40, no. 7–8, pp. 329-335.

HENDERSON, J. et al. 2017. Missed care in residential aged care in Australia: An exploratory study. In Collegian, 2017, vol. 24, no. 5, pp. 411-416.

HERNÁNDEZ-CRUZ, R. et al. 2017. Factors influencing the missed nursing care in patients from a private hospital. In Revista Latino-Americana de Enfermagem, 2017, vol. 25:e2877.

JOHN, M. E. et al. 2016. Missed nursing care, patient outcomes and care outcomes in selected hospitals in Southern Nigeria. In Journal of Nursing and Healthcare, 2016, vol. 1, no. 2:5.

JONES, T. L. – HAMILTON, P. – MURRY, N. 2015. Unfinished nursing care, missed care, and implicitly rationed care: State of the science review. In International Journal of Nursing Studies, 2015, vol. 52, no. 6, pp. 1121-1137.

KALÁNKOVÁ, D. – KURUCOVÁ, R. – ŽIAKOVÁ, K. 2019. Approaches to understanding the phenomenon of missed/rationed/unfinished care – a literature review. In Central European Journal of Nursing and Midwifery, 2019, vol. 10, no. 1, pp. 1005-1016.

KALISCH, B. J. 2006. Missed nursing care: A qualitative study. In Journal of Nursing Care Quality, 2006, vol. 21, no. 4, pp. 306-313.

KALISCH, B. J. et al. 2011. Hospital variation in missed nursing care. In American Journal of Medical Quality, 2011, vol. 26, no. 4, pp. 291-299.

KALISCH, B. J. et al. 2013. Missed nursing care, level of staffing, and job satisfaction: Lebanon versus the United States. In Journal of Nursing Administration, 2013, vol. 43, no. 5, pp. 274-279.

KALISCH, B. J. – GOSSELIN, K. – CHOI, S. H. 2012. A comparison of patient care units with high versus low levels of missed nursing care. In Health Care Management Review, 2012, vol. 37, no. 4, pp. 320-328.

KALISCH, B. J. – LANDSTROM, G. L. – HINSHAW, A. S. 2009. Missed nursing care: a concept analysis. In Journal of Advanced Nursing, 2009, vol. 65, no. 7, pp. 1509-1517.

KALISCH, B. J. – TSCHANNEN, D. – LEE, K. H. 2012. Missed nursing care, staffing, and patient falls. In Journal of Nursing Care Quality, 2012, vol. 27, no. 1, pp. 6-12.

KALISCH, B. J. – LEE, K. H. 2010. The impact of teamwork on missed nursing care. In Nursing Outlook, 2010, vol. 58, no. 5, pp. 233-241.

KALISCH, B. J. – WILLIAMS, R. A. 2009. Development and psychometric testing of a tool to measure missed nursing care. In Journal of Nursing Administration, 2009, vol. 39, no. 5, pp. 211-219.

MALONEY, S. – FENCL, J. L. – HARDIN, S. R. 2015. Is nursing care missed? A comparative study of three North Carolina hospitals. In Medsurg Nursing, 2015, vol. 24, no. 4, pp. 229-35.

MORENO-MONSIVÁIS, M. G. – MORENO-RODRÍGUEZ, C. – INTERIAL-GUZMÁN, M. G. 2015. Missed nursing care in hospitalized patients. In Aquichan, 2015, vol. 15, no. 3, pp. 318-28.

PAPASTAVROU, E. – ANDREOU, P. – EFSTATHIOU, G. 2014. Rationing of nursing care and nurse patient outcomes: a systematic review of quantitative studies. In International Journal of Health Planning and Management, 2014, vol. 29, no. 1, pp. 3-25.

PAPASTAVROU, E. et al. 2016.To what extent are patients' needs met on oncology units? The phenomenon of care rationing. In European Journal of Oncology Nursing, 2016, vol. 21, pp. 48-56.

PHELAN, A. – MCCARTHY, S. – ADAMS, E. 2017. Examining missed care in community nursing: A cross section survey design. In Journal of Advanced Nursing, 2017, vol. 74, no. 3, pp. 1-11.

RECIO-SAUCEDO, A. et al. 2018. What impact does nursing care left undone have on patient outcomes? Review of the literature. In Journal of Clinical Nursing, 2018, vol. 27, no. 11-12, pp. 2248-2259.

SCHUBERT, M. et al. 2007. Validation of the Basel extent of rationing of nursing care instrument. In Nursing Research, 2007, vol. 56, no. 6, pp. 416-424.

TUBBS-COOLEY, H. L. et al. 2015. A descriptive study of nurse-reported missed care in neonatal intensive care units. In Journal of Advanced Nursing, 2015, vol. 71, no. 4, pp. 813-824.

TUBBS-COOLEY, H. L. et al. 2017. Hospital magnet® designation and missed nursing care in neonatal intensive care units. In Journal of Pediatric Nursing, 2017, vol. 34, pp. 5-9.

VALLES, J. H. et al. 2016. Nursing care missed in patients at risk of or having pressure ulcers. In Revista Latino-Americana de Enfermagem, 2016, vol. 24:e2817.

VERALL, C. et al. 2015. Nurses and midwives perceptions of missed nursing care – A South Australian study. In Collegian, 2015, vol. 22, pp. 413-420.

VRYONIDES, S. et al. 2015. The ethical dimension of nursing care rationing: A thematic synthesis of qualitative studies. In Nursing Ethics, 2015, vol. 22, no. 8, pp. 881–900.

WILLIS, E. et al. 2015. Work intensification as missed care. In Labour & Industry: a journal of the social and economic relations of work, 2015, vol. 25, no. 2, pp. 118-133.

WINSETT, R. P. et al. 2016. Medical surgical nurses describe missed nursing care tasks – evaluating our work environment. In Applied Nursing Research, 2016, vol. 32, pp. 128-133.

WINTERS, R. – NEVILLE, S. 2012. Registered nurse perspectives on delayed or missed nursing cares in a New Zealand hospital. In Nursing Praxis in New Zealand, 2012, vol. 28, no. 1, pp. 19-28.

ZELENÍKOVÁ, R. – GURKOVÁ, E. – JAROŠOVÁ, D. 2019. Missed nursing care measured by MISSCARE Survey – the first pilot study in the Czech Republic and Slovakia. In Central European Journal of Nursing and Midwifery, 2019, vol. 10, no. 1, pp. 958-966.

Kontakt

Mgr. Dominika Kalánková

Ústav ošetrovateľstva JLF UK
Malá Hora 5
036 01 Martin
Slovenská republika
E-mail: kalankova1@uniba.sk

Prijate: 18. 10. 2019
Akceptovane: 13. 11. 2019