Hana Lukšová, Yvetta Vrublová
Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence
LUKŠOVÁ, H. – VRUBLOVÁ, Y. Nursing diagnostics in the elderly. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2014, vol. 4, no. 2, pp. 65-70. Available on: https://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2014-rocnik-4/cislo-2/osetrovatelska-diagnostika-u-senioru.
Background: The aim of the nursing diagnosis is to draw conclusions on the specific needs of the individual and to plan effective care (Doenges, Moorhouse, 2003, pp. 37-38). Due to demographic changes, is the actual to use of nursing diagnosis in the elderly.
Objective: Find the nursing diagnoses in NANDA International 2012-2014 classification system, according to the related or risk factors associated to elderly and find out what are the most frequent published nursing diagnoses in the elderly.
Methods: Detailed analysis of all NANDA International 2012-2014 nursing diagnoses and search for related factors and risk factors that are associated to elderly was performed. For find published nursing diagnoses were used these electronic databases - PubMed, ProQuest, Springer, Wiley Online Library, BiblioMedica and Google search engine. After detailed analysis, 8 found a scientific article has been used for final processing.
Results: 17 nursing diagnoses according NANDA International 2012-2014, that can be identified in the elderly according the related or risk factors was found. In the finding publications were together identified 17 mostly used nursing diagnoses in the elderly. The nursing diagnoses that were set in the elderly in the institutional and home care were found.
Conclusion: The use of a single classification system would contribute to more effective monitoring of nursing problems in the context of nursing care in the elderly. NANDA International classification system seems as appropriate.
Keywords: nursing diagnostics, NANDA International, nursing, elderly
Všeobecná sestra dle platné legislativy zajišťuje v klinické praxi základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu (Vyhláška MZ ČR č. 55/2011Sb). V rámci ošetřovatelského procesu sestry přejímají roli diagnostičky. Diagnostickým procesem pak dochází k identifikaci nejlepší diagnózy. Standardizované ošetřovatelské terminologie hrají důležitou roli v popisu a definování ošetřovatelské péče (Rutherford, 2008, s. 1). Použití standardizovaného jazyka má dalekosáhlé důsledky, které pomáhají při poskytování ošetřovatelské péče a poukazují na hodnotu ošetřovatelství. Mezi výhody standardizace ošetřovatelských jazyků patří lepší komunikace mezi sestrami a dalšími poskytovateli zdravotní péče, zvýšení viditelnosti ošetřovatelských intervencí, zlepšení péče o pacienty, lepší sběr dat pro vyhodnocení výsledků ošetřovatelské péče, větší dodržování standardů péče o pacienty a usnadnění posouzení ošetřovatelských kompetencí. Samozřejmě má také význam pro vzdělání a výzkum (Rutherford, 2008, s. 1).
V minulosti byl klinický úsudek v klinické praxi pro rozhodování o zaměření ošetřovatelské péče neviditelný, nepojmenovaný (Lunney, 2013, s. 76). V České republice v současné době neexistuje jednotný, standardizovaný klasifikační systém ošetřovatelské diagnostiky, proto může být role sestry jako diagnostičky neviditelná. Zevrubným, v pravidelných intervalech revidovaným diagnostickým klasifikačním systémem je NANDA International taxonomie II. Tento systém je mezinárodně respektován a je přeložen do mnoha jazyků (např. čínštiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, japonštiny, norštiny, španělštiny) včetně českého jazyka. Diagnózy klasifikačního systému NANDA International jsou založené na výzkumu a jsou testovány v klinické praxi (Marečková et al., 2012, s. 12-13).
Dovednosti klinického posouzení jsou v současné době významné z důvodu zvyšujícímu počtu komorbit (multimorbidity) u pacientů a věkovým extrémům (Herdman, Chanes, 2013, s. 136). Standardizovaný jazyk v ošetřovatelské diagnostice může vést k zefektivnění ošetřovatelské péče o seniory. Právě senioři se vyznačují multimorbiditou a mezi nemoci s vysokou seniorskou prevalencí a involučně narůstající incidencí patří například ateroskleróza, arteriální hypertenze, osteoartróza, osteoporóza, demence, poruchy zraky, zlomeniny předloktí a stehenní kosti (Kalvach et al., 2008, s. 33). Dle Kubešové (2013, s. 242) je nejspecifičtějším rysem přístupu k nemocnému seniorovi celostní pohled se schopností předpokladu vzájemného ovlivnění jednotlivých patologií. Celostní (holistický) přístup k jedinci je také podmínkou ošetřovatelské diagnostiky dle NANDA International (Brokel, Avant, Odenbreit, 2012, s. 116).
Vyhledat v klasifikačním systému NANDA International 2012-2014 konkrétní ošetřovatelské diagnózy, jež dle souvisejících, nebo rizikových faktorů mají vztah k seniorskému věku a zjistit, jaké jsou nejčastější publikované ošetřovatelské diagnózy u seniorů.
Diagnostický algoritmus je založen na principu nalezení alespoň jednoho určujícího znaku a jednoho souvisejícího faktoru a potvrzení definice ke stanovení aktuální ošetřovatelské diagnózy. U stanovení potencionální ošetřovatelské diagnózy jenutné nalezení rizikového faktoru a potvrzení diagnózy definicí. Diagnóza k podpoře zdraví může být stanovena na základě určujícího znaku a definice. Pro splnění cíle byla provedena podrobná analýza všech ošetřovatelských diagnóz v klasifikačním systému NANDA International 2012-2014 a vyhledání souvisejících faktorů a rizikových faktorů, jež mají souvislost se seniorským věkem. V rámci naší analýzy nebyly analyzovány určující znaky, jelikož popisují skutečnost, která může být identifikována u všech jedinců bez ohledu na věk.
Další cíl byl zaměřen na problematiku výskytu ošetřovatelských diagnóz u seniorů v publikovaných článcích. Zvolený zkoumaný problém byl formulován do výzkumné otázky: Jaké jsou nejčastější publikované ošetřovatelské diagnózy u seniorů? Zdrojem dat byly elektronické databáze – PubMed, ProQuest, Springer, Wiley Library Online, Bibliomedica a vyhledávač Google.V první fázi vyhledávání byla volena specifická vyhledávací strategie, při které bylo vyhledáno velmi malé množství článků, i když více odpovídaly zadání dotazu. Proto bylo následně pracováno se senzitivní vyhledávací strategií, při které bylo nalezeno větší množství článků, avšak nabízely širší aspekty problematiky. I přes senzitivní vyhledávací strategii bylo vyhledávání obtížné a vyhledávací kritéria byla omezena pouze na věk zkoumaného souboru – nad 60 let (seniorský věk dle WHO), studie psané v anglickém a českém jazyce a plnotextové články. Při vyhledávání byly využity Booleovské operátory „AND“ a „OR“, pomocí kterých lze ve vyhledávání definovat logické vztahy mezi jednotlivými klíčovými slovy, a dosáhnout tak rozšíření či zúžení rešeršního dotazu. Bylo pracováno s rozšířeným vyhledáváním. Při vyhledávání byla použita tato anglická klíčová slova: nursing – diagnostics – diagnosis – diagnoses – NANDA International – taxonomy – elder – elderly – old – older – geriatric. Pro vyhledávání článkův českém jazyce byla použitá tato klíčová slova: ošetřovatelství – diagnostika – NANDA International – taxonomie – senior – stáří. Na základě podrobné analýzy bylo ke konečnému zpracování použito 8 nalezených odborných článků týkající se dané problematiky.
| Ošetřovatelská diagnóza | Související/rizikový faktor | |
|---|---|---|
| DOMÉNA 1 Podpora zdraví |
Neefektivní ochrana (00043) | Věkové extrémy (velmi vysoký věk) |
| DOMÉNA 2 Výživa |
Riziko sníženého objemu tekutin v organismu (00028) | Věkové extrémy |
| DOMÉNA 3 Vylučování a výměna |
Riziko dysfunkční gastrointestinální motility (00197) | Stárnutí |
| DOMÉNA 4 Aktivita/odpočinek |
Riziko neefektivní tkáňové perfuze (00228) | Věk >60 let |
| DOMÉNA 5 Percepce/kognice |
Akutní zmatenost (00128) | Věk >60 let |
| DOMÉNA 10 Životní principy |
Zhoršená religiozita (00169) | Stárnutí |
| DOMÉNA 11 Bezpečnost/ochrana |
Riziko suchého oka (00219) | Stárnutí |
| Riziko pádů (00155) | Věk 65 let nebo více | |
| Riziko tepelného poranění (00220) | Vývojová úroveň (starší osoby) | |
| Riziko násilí vůči sobě (00140) | Věk 45 a více | |
| Riziko sebevraždy (00150) | Věk (senioři) | |
| Kontaminace (00181) | Věk (starší dospělý) | |
| Riziko kontaminace (00180) | Věk (starší dospělý) | |
| Riziko nežádoucích reakcí na jodové kontrastní látky (00218) | Věkové extrémy | |
| Riziko nerovnováhy tělesné teploty (00005) | Věkové extrémy | |
| Hypotermie (00006) | Stárnutí | |
| Neefektivní termoregulace (00008) | Věkové extrémy |
| Autor, rok | Země | Oblast péče | Soubor | Výskyt ošetřovatelských diagnóz |
|---|---|---|---|---|
| Güler et al., 2011 | Turecko | Domovy pro seniory | 74 | Neefektivní plnění rolí – 86,5% Neefektivní udržování zdraví – 81,2 % Riziko pádů – 77% Zhoršená tělesná pohyblivost – 73% |
| Sakano, Yoshitom, 2007 | São Paulo | Nemocnice (geriatrie) | 61 | Riziko infekce – 100% Zhoršená tělesná pohyblivost– 50,7% Nevyvážená výživa: méně než je potřeba organismu – 44,7 % Deficit sebepéče – 43,4% Porušená kožní integrity – 41,8 % |
| Marin et al., 2010 | São Paulo | Institucionální péče | 67 (užívající 5 a více léků) | Chronická bolest – 59,7% Zhoršená tělesná pohyblivost –58,2% Nevyvážená výživa: více než je potřeba organismu – 47,7% Neefektivní léčebný režim – 47,7% |
| Scherb et al., 2011 | USA | nemocnice | 302 se srdečním selháním | Intolerance aktivity Snížený srdeční výdej Deficitní znalost Riziko pádů. |
| Hur et al., 2005 | Korea | Institucionální péče | 92 | Zhoršená tělesná pohyblivost – 52 % Intolerance aktivity– 58 % |
| Jarošová, 2012 | ČR | Domácí péče | 200 | Riziko pádu – 57 % Zhoršená pohyblivost – 47,5 % Riziko infekce – 47 % Chronická bolest – 46 % Riziko deficitu tělesných tekutin – 36 % Deficit sebepéče při oblékání a úpravě zevnějšku – 36 % Deficit sebepéče při koupání a hygieně – 30,5 % Narušené myšlenkové procesy – 28,5 % Riziko porušení kožní integrity – 26,5 % |
| Autor, rok | Země | Oblast péče | Soubor | Ošetřovatelské diagnózy |
|---|---|---|---|---|
| Ehrenberg, Ehnfors, 1999 | Švédsko | Domov pro seniory | 120 | Bolest – 66 % Úzkost – 32 % Zácpa – 28 % Hypertermie– 28 % Kožní ulcerace (kromě dekubitů) – 24 % Porucha mobility – 22 % Riziko pádů – 21 % |
| Lee, Mills, 2000 | USA | Domácí péče | 244 | Změny v mobilitě Změna srdečního stavu Změna v pohodlí Bolest |
Cílem bylo analyzovat ošetřovatelské diagnózy klasifikačního systému NANDA International 2012 - 2014 a nalézt ty, u kterých se v souvisejících faktorech nebo rizikových faktorech vyskytuje souvislost se seniorským věkem. Analýza určujících znaků byla vyřazena záměrně z důvodu, že určující znaky jsou dle NANDA International kombinací objektivních a subjektivních údajů o pacientovi (Krainovich-Miller, Frauenfelder, Müller-Staub, 2013, s. 98), které mohou být specifické u každého pacienta v závislosti na jeho potřeby vyplývající z jeho zdravotního stavu. Související faktory jsou v NANDA International podložené literaturou. Související faktory mají vzorový vztah s ošetřovatelskou diagnózou (Scrogging, 2010, s. 47). Sestra by měla vždy odhalit rizikové oblasti u pacienta/klienta. Rizikové diagnózy, jež se vyznačují rizikovými faktory, popisují lidské reakce na zdravotní podmínky nebo životní procesy, které mohou vzniknout u zranitelného (náchylného) jedince (Craft-Rosenberg, Smith, 2010, s. 23), v našem případě u seniora. Na základě analýzy bylo nalezeno 17 ošetřovatelských diagnóz, které mohou být dle souvisejících faktorů anebo rizikových faktorů identifikovány u seniorů (tab. 1). Celkově se jednalo o 11 potencionálních ošetřovatelských diagnóz a 6 aktuálních ošetřovatelských diagnóz. Diagnózy k podpoře zdraví nebyly nalezeny žádné, jelikož se vyznačují nalezením určujícího znaku a následně potvrzení diagnózy definicí. Konkrétně se jednalo o tyto ošetřovatelské diagnózy: Neefektivní ochrana (00043), Riziko sníženého objemu tekutin v organismu (00028), Riziko dysfunkční gastrointestinální motility (00197), Riziko neefektivní tkáňové perfuze (00228), Akutní zmatenost (00128), Zhoršená religiozita (00169), Riziko suchého oka (00219), Riziko pádů (00155), Riziko tepelného poranění (00220), Riziko násilí vůči sobě (00140), Riziko sebevraždy (00150), Kontaminace (00181), Riziko kontaminace (00180), Riziko nežádoucích reakcí na jodové kontrastní látky (00218), Riziko nerovnováhy tělesné teploty (00005), Hypotermie (00006), Neefektivní termoregulace (00008), (Herdman, 2013, s. 155-508). Z výčtu nalezených ošetřovatelských diagnóz je zřejmé, že se odvíjí od fyziologických změn ve stáří, multimorbidity a křehkosti seniorů. Ošetřovatelská diagnostika dle NANDA International má možné využití u křehkých seniorů, což potvrzuje studie, která analyzovala nalezené poznatky o křehkosti seniorů a aplikovala je v ošetřovatelské diagnostice NANDA International (Lukšová, Vrublová, 2013, s. 23-29).
Jelikož je klasifikační systém NANDA International zevrubný a uplatnitelný ve všech specializacích ošetřovatelské péče, včetně péče o seniory (Marečková, 2006, s. 17), bylo dalším cílem zjistit, jaké jsou nejčastější publikované ošetřovatelské diagnózy u seniorů. Celkově bylo nalezeno 8 studií, které se zabývají výskytem ošetřovatelských diagnóz u seniorů. Na základě šesti nalezených studií můžeme konstatovat, že klasifikační systém NANDA International má využití jak v institucionální (Güler et al., 2012, s. s. 21; Sakano, Yoshitome, 2007, s. 495; Marin et al., 2010, s. 47; Scherb et al., 2011, s. 13; Hur et al., 2005, s. 46) tak domácí péči o seniory (Jarošová, 2012, s. 85-98). Dle nalezených studií, se nejčastěji u seniorů vyskytují tyto ošetřovatelské diagnózy dle NANDA International: Zhoršená tělesná pohyblivost, Porušená kožní integrity, Chronická bolest, Nevyvážená výživa: více než je potřeba organismu, Nevyvážená výživa: méně než je potřeba organismu, Neefektivní plnění rolí, Neefektivní udržování zdraví, Neefektivní léčebný režim, Intolerance aktivity, Snížený srdeční výdej, Deficitní znalost, Narušené myšlenkové procesy, Deficit sebepéče, Riziko pádů, Riziko porušení kožní integrity, Riziko deficitu tělesných tekutin, Riziko infekce (tab. 2).
Také byly nalezeny dvě studie, které uvádějí výskyt ošetřovatelských diagnóz u seniorů v institucionální péči a domácí péči, ale není zde využit klasifikační systém NANDA International (tab. 3). Ač tyto diagnózy nemají standardizované pojmenování, můžeme tam nalézt shody s ošetřovatelskými diagnózami dle NANDA International. Ehrenberg, Ehnfors (1999, s. 65) popsali nejčastější diagnózy v domovech pro seniory ve Švédsku, jednalo se o: Bolest, Úzkost, Zácpa, Hypertermie, Kožní ulcerace (kromě dekubitů), Porucha mobility, Riziko pádů. Pro změnu Lee, Mills (2000, s. 84) se věnovali této problematice v domácí péči, kde byly stanoveny tyto nejčastější diagnózy: Změny v mobilitě, Změna srdečního stavu, Změna v pohodlí, Bolest. Některé ošetřovatelské diagnózy korespondují s diagnózami, jež byly analyzovány v rámci prvního cíle – Riziko sníženého objemu tekutin v organismu (00028), Riziko nerovnováhy tělesné teploty (00005), Riziko pádů (00155).
Marin et al. (2010, s. 47) se zaměřili ve své studii na ošetřovatelské diagnózy, které se vyskytují u seniorů, kteří užívají pět a více léků. Soubor se skládal z 67 seniorů, u kterých byly nejčastěji stanoveny tyto ošetřovatelské diagnózy: Chronická bolest – 59,7 %, Zhoršená tělesná pohyblivost – 58,2 %, Nevyvážená výživa: více než je potřeba organismu – 47,7 %; Neefektivní léčebný režim – 47,7 %. Na nadměrné užívání léků ve stáří a s tím spojené komplikace upozorňují také čeští autoři. Holmerová et al. (2013, s. 114) uvádí, že mezi nejčastější příčiny zhoršení zdravotního stavu a hospitalizace geriatrických pacientů patří nežádoucí účinky léků. Kalvach et al. (2008, s. 305) dokonce ve své publikaci Geriatrické syndromy a geriatrický pacient uvádí, že není výjimkou, že senioři užívají s neblahými důsledky současně 15 různých léků.
I když se ošetřovatelská diagnostika dle NANDA International neopírá o medicínské diagnózy stanovené lékaři, ale jsou standardním pojmenováním ošetřovatelského problému, můžeme na studii od Scherb et al. (2011, s. 14)u některých ošetřovatelských diagnóz pozorovat úzkou souvislost s medicínskou diagnózou. Cílem Scherb et al.(2011, s. 14) bylo zjistit, jaké nejčastější ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny u 302 seniorů se selháváním srdce a to celkově ve třech nemocnicích. Ve všech třech nemocnicích byly celkově nejčastěji stanoveny tyto ošetřovatelské diagnózy dle NANDA International: Intolerance aktivity, Snížený srdeční výdej, Deficitní znalost, Riziko pádů. Obecně mezi příznaky srdečního selhání patří: dušnost, tachypnoe, arytmie, změny TK, nález na EKG, únava, slabost, otoky (Sovová, Řehová, 2004, s. 39-42). Ošetřovatelská diagnóza dle NANDA I. Snížený srdeční výdej (00029) je definovaná jako: srdce pumpuje nedostatečné množství krve pro metabolické potřeby těla a také tato ošetřovatelská diagnóza uvádí velkou škálu určujících znaků a souvisejících faktorů, jež souvisí se srdečním selháním (Herdman, 2013, s. 243-244). Pro příklad také uvádíme určující znaky ošetřovatelské diagnózy Intolerance aktivity: abnormální reakce krevního tlaku na aktivitu, abnormální reakce srdečního rytmu na aktivitu, arytmie zobrazené na EKG, ischemické změny zobrazené na EKG, diskomfort při námaze, námahové dyspnoe, únava, pocity slabosti (Herdman, 2013, s. 239).
Ošetřovatelská diagnóza Riziko pádu, patřila mezi diagnózy, které měly vysoké zastoupení jak v domácí, tak v institucionální péči seniorů. Také mezi rizikové faktory této diagnózy patří věk 65 let nebo více (Herdman, 2013, s. 446-447). Je velice důležité tuto potencionální diagnózu včas identifikovat a nastavit vhodná opatření, která by toto riziko minimalizovala. Jelikož pád u seniorů bývá téměř vždy příčinou fraktury některé z částí skeletu a následného upoutání na lůžko, které s sebou přináší mnoho dalších komplikací (Kaňovský, 2003, s. 21).
Jelikož se odborníci problematice využití ošetřovatelských diagnóz v ošetřovatelské péči u seniorů nevěnují příliš často (bylo nalezeno pouze 8 publikací), zvyšuje se potřeba další analýzy této problematiky a následné šíření zjištěných poznatků mezi odbornou veřejnost.
V posledních letech dochází k významnému pokroku v profesionalizaci ošetřovatelské péče a sestra zaujímá roli diagnostičky. Z tohoto důvodu by mělo docházet k využívání standardizovaného jazyka v rámci ošetřovatelské diagnostiky. Ošetřovatelská klasifikace NANDA International taxonomie II má zcela jistě využití i v ošetřovatelské péči o seniory. Využití tohoto jednotného klasifikačního systému by přispělo k efektivnějšímu monitorování ošetřovatelských problémů v rámci ošetřovatelské péče o seniory. Další výhodou se jeví možná návaznost vhodných intervencí dle klasifikace NIC na stanovené ošetřovatelské diagnózy dle NANDA Intenational taxonomie II.
Autorka příspěvku Hana Lukšová je podporována stipendiem města Ostravy pro akademický rok 2013/2014.
BROKEL, J. M. – AVANT, K. C. – ODENBREIT, M. 2013. Význam ošetřovatelských diagnóz v elektronických zdravotních záznamech. In HERDMAN, T. H. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2012 - 2014. Praha: Grada, 2013, s. 104-119.
CRAFT-ROSENBERG, M. – SMITH, K.. 2010. Ošetřovatelská diagnóza v edukci. In HERDMAN, T. H.. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2009 - 2011. Praha: Grada, 2010, s. 22-25.
DOENGES, M. E. – MOORHOUSE, M. F. 2003. Application of Nursing Process and Nursing Diagnosis: An Interactive Text for Diagnostic Reasoning. Philadelphia: F. A. Davis Company, 2003. 311 p.
EHRENBERG, A. – EHNFORS, M. 1999. Patient Problems, Needs, and Nursing Diagnoses in Swedish Nursing Home Records. In Nursing Diagnosis, 1999, vol. 10, no. 2, pp. 65-76.
GÜLER, E. K. et al. 2012. Nursing diagnoses in elderly residents of a nursing home: A case in Turkey. In Nursing Outlook, 2012, vol. 60, no. 1, pp. 21-28.
HERDMAN, T. H. 2010. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2009 - 2011. Praha: Grada. 2010. 245 s.
HERDMAN, T. H. 2013. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2012 - 2014. Praha: Grada. 2013. 584 s.
HERDMAN, T. H. – CHANES, M. 2013. Klinické posouzení a ošetřovatelské diagnózy v ošetřovatelské administrativě. In HERDMAN, T. H. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2012 - 2014. Praha: Grada, 2013, s. 128-138.
HOLMEROVÁ, I. 2013. Geriatrický pacient, geriatrická farmakoterapie a kvalita života. In Praktické lékárenství 2013, roč. 9, č. 3, s. 114-116.
HUR, H. K. 2005. Activity Intolerance and Impaired Physical Mobility in Elders. In International Jurnal of Nursing Terminologies Classifications, 2005, vol. 16, no. 3-4, pp. 47-53.
JAROŠOVÁ, D. 2012. Ověřování souboru ošetřovatelských diagnóz a intervencí pro domácí péči. In Využitelnost ošetřovatelských klasifikací NANDA International a NIC v domácí péči. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012, s. 85 – 98.
KALVACH, Z. et al. 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, 2008. 336 s.
KAŇOVSKÝ, P. 2003. Poruchy chůze a pády ve stáří. In Neurologie pro praxi, 2003, roč. 4, č. 1, s. 21-25.
KRAINOVICH-MILLER, B. – FRAUENFELDER, F. – MÜLLER-STAUB, M. 2013. Ošetřovatelská diagnóza v edukaci. In HERDMAN, T. H. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2012 - 2014. Praha: Grada, 2013, s. 95-103.
KUBEŠOVÁ M. H. 2013. Specifika komplexního přístupu k nemocnému vyššího věku – multimorbidní senior. In Medicína pro praxi, 2013, roč. 10, č. 6, 7, s. 242-245.
LEE, T. – MILLS, M. E. 2000. The Relationship Among Mecical Diagnosis, Nursing Diagnosis, and Nursing Intervention and the Implications for Home Health Care. In Journal of Professional Nursing , 2000, vol. 16, no. 2, pp. 84-91.
LUKŠOVÁ, H. – VRUBLOVÁ, Y. 2013. Využití diagnostiky NANDA International u křehkých seniorů. In PROFESE online, 2013, roč. 6, č. 1, s. 23-29.
LUNEY, M. 2013. Ošetřovatelské hodnocení, klinické posouzení a ošetřovatelské diagnózy: jak stanovit přesné diagnózy. In HERDMAN, T. H. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2012 - 2014. Praha: Grada, 2013, s. 75-88.
MAREČKOVÁ, J. 2006. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada, 2006. 246 s.
MAREČKOVÁ, J. et al. 2012. Přehled informací k mezinárodním terminologickým systémům v ošetřovatelství. In Využitelnost ošetřovatelských klasifikací NANDA International NIC v domácí péči. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012, s. 6-23.
MARIN, M. J. et al. 2010. Nursing diagnoses of elderly patiens using multiple drugs. In Revista da Escola de Enfermagemda USP. 2010, vol. 44, no. 1, pp. 47-52.
RUTHERFORD, M. 2008. Standardized Nursing Language: What Does It Mean for Nursing Practice? In The Online Journal of Issues in Nursing, 2008, vol. 13, no. 1.
SAKANO, L. M. – YOSHITOME, A. Y. 2007. Diagnosis and nursing interventions on elderly in patients. In Acta Paulista de Enfermagem, 2007, vol. 20, no. 4, pp. 495-498.
SCHERB C. A. et al. 2011. Most Frequent Nursing Diagnoses, Nursing Interventions, and Nursing-Sensitive Patient Outcomes of Hospitalized Older AdultsWith Heart Failure: Part 1. In International Journal of Nursing Terminolnologies Classifications, 2011, vol. 22, no. 1, pp. 13-22.
SCROGGINNS, L. M. 2010. Proces vedoucí ke schválení ošetřovatelské diagnózy NANDA I. In HERDMAN, T. H. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace 2009 - 2011. Praha: Grada, 2010, s. 39-48.
SOVOVÁ, E. – ŘEHOVÁ, J. 2004. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. Praha: Grada, 2004. 166 s.
Vyhláška MZ ČR č. 55/2011Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In Sbírka zákonů České republiky, 2011, částka 20, s. 482-544.
Mgr. Hana Lukšová
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU
Syllabova 19
703 00 Ostrava – Zábřeh
Česká republika
e-mail: hana.luksova@osu.cz
Prijaté: 25. 3. 2014
Akceptované: 2. 6. 2014